První školní týden

Tak po týdnu poflakování po Bruselu a okolí nám konečně začala škola, takže dnešní blog bude převážně o školních radovánkách. Docela sem se těšil a hlavně sem byl hodně zvědavej, jaký to vlastně bude. A musím říct, že to zatím předčilo moje očekávání.

Univerzita na který teď studuju se jmenuje Hogeschool-Universiteit Brussel, zkráceně HUB a od začátku tohodle roku patří pod KU Leuven, což je jedna z nejstarších univerzit v Evropě a v současnosti pod Leuven patří asi dalších 13 škol, převážně univerzit a v sítí KU Leuven studuje 44% studentů v Belgii, takže celkem významná organizace.

Kampus HUBu je v centru města, asi dvě minuty od Grote Markt a asi 5 minut od Mannekenu. Hlavní kampus se skládá ze třech budov, který obklopují jednu křižovatku. V jedný budově jsou třídy, v jedný budově je jídelna a kanceláře učitelů a třetí budova je takovej mix hospody, tříd a výzkumnýho střediska.

Kurzy sou tady organizovaný trochu jinak než jak to bejvá u nás. Předně nerozlišujou přednášku a cvičení, takže se příklady a případový studie a další podobný záležitosti dělají i ve větším počtu lidí, což asi bude vopruz, ale nenaděláš nic. Výuka trvá 2 hodiny a zhruba v půlce vyhlašuje učitel pauzu. Většinu věcí mam jen jednou tejdně, jen dva kurzy sou za víc kreditů tak ty mam dvakrát.

Škola mi začala až v úterý a vlastně sem měl celej den volno, protože sem měl jen Economics of Innovation a to až v půl šestý večer. Přednáška byla celkem zajímavá, hlavně takovej úvod o inovacích, proč a jak.. Nicméně Českou republiku profesor několikrát zmiňoval jako dobrej příklad pro transformující se ekonomiky atp.. takže asi na tom nejsme zas tak zle.

Ve středu sem měl nejdřív ICT Strategy & Architecture, což bylo taky dobrý, ale převážnou většinu sem znal, ale zase to bylo spíš takový povídání na úvod, tak sem zvědavej co se z toho vyklube. Druhá hodina byla Business Inteligence methods, což podle sylabu bude víceméně kopírovat kurzy Databází a Zpracování informací a znalostí, přibližně v tý podobě jako to znám z VŠE, ale kurz by měl bejt docela "hands-on" takže se těšim, až si vyzkoušíme něco z praxe.

Ve čtvrtek sem měl System development & Economics což se taky zatim jeví, jako celkem v pohodě věc protože narozdíl od zhruba poloviny osazenstva kurzu už sem někdy v životě viděl UML diagramy atp.. Tahle hodina byla nicméně zkrácená o zhruba půl hodinu, protože odpoledně a večer byl tzv Brussel Brost:)

V pátek už sem měl jenom angličtinu, ale vzhledem k tomu že Brussel Brost je party, tak moje přítomnost byla čistě fyzickýho charakteru...:)

Brussel Brost je veliká studentská párty, která se asi nejvíc podobá našemu Back to School, takže stánky s pivem, spousta opilejch studentů, mezi nima se potloukajících pár bezďáků dojíždějících zbytky, bordel, přetejkající ToiToiky atd atd..

Tady byly 3 stage, dvě velký (jedna s rockem a jedna s elektronikou) a jedna miniaturní na korbě džípu, kde hrálo reggae. Z kapel sem neznal vůbec nikoho, pivo jako všude jinde je tu 4x dražší než u nás a poměrně brzo došlo, ale to moc nevadilo a s lidma ze školy sme se celkem dobře bavili. Nejblbější na celým koncertě bylo umístění, protože se to konalo na nábřeží, který ale bylo jen několik metrů široký, takže sem cca 5000 lidí mačkalo v takový nudli.

Brussel Brost

Kolem desátý když došlo pivo a skončila hudba sme šli do hospody, která se jmenuje Delirium a dělá čest svýmu jménu. Byla to asi nejúžasnější hospoda ve který sem kdy byl a myslim že sem jich pár už navštívil. Delirium je přímo v centru města ve slepý uličce, kde je i Janneke pis - tedy dívčí opak Mannekenu. Je to obrovská hospoda, která má tři patra od takový kavárničky nahoře, regulérní hospodě uprostřed a klubu s živou hudbou v suterénu - byl sem v každým patře a všude je skvělá atmosféra a stylový prostředí. Do celý hospody se vejde několik set lidí a o víkendech mají natřískáno, že se prý skoro nedá sehnat stůl. Nejlepší z celý hospody je jejich pivní lístek. V nabídce maj totiž víc než 2400 (slovy: dva tisíce čtyři sta) pivních značek z celýho světa, většinu samozřejmě lahvovanou, ale na pípě mají asi 15 druhů, hlavně lokálních.

Bar Delirium (Autor Delirium Village)

Asi do půlnoci sme pili a pařili, ale pak francouzům došla trpělivost s pivem a šli sme do protějšího baru kde mají prozměnu v nabídce několik set druhů Absinthu…
Už kdysi sem to pil, ale asi sem zapomněl jak je to hrozný.. Měl sem dva, první měl kolem 60%, to nebylo tak hrozný, druhej už měl 90% a to bylo šílený, navíc se mi hrozně dlouho nedařilo zfouknout plamen v panáku, takže pálil nejen chlast, ale i sklenička. 

Absinth ve Floris baru

Myši sem sice neviděl ale i tak mam cestu domů docela zamlženou a mam tu lahev Coly, kterou nevim, kde sem koupil. Ale party to byla úžasná...

To bude asi pro dnešek všechno. Čekejte další příspěvek za pár dní. Nejspíš něco o Francoužštině, Holandštině, Rubensovi a tak...

Výlet do Bois de la Cambre

Tak dneska ještě nebyla škola, jak sme se dozvěděli až ráno, protože oficiální akadmickej kick-off je až dneska večer, takže sem volnej den využil k výletu do Bois de la Cambre, což je jeden z větších Bruselských parků, cca asi jako naše Stromovka.

Cestou sem se eště stavil v opatství La Cambre, kde je hezká zahrada ale jinak mě to moc neuchvátilo. Navíc když sem našel cestu ze zahrady, vydal sem se, jak je mým dobrým zvykem, na opačnou stranu, než sem měl jít, takže sem zase trochu bloudil.

Zahrada Abbaye de La Cambre

Samotný park Bois de la Cambre je celkem udržovanej členitej lesopark se spoustou laviček a chodníčků. Bylo tam i takový venkovní cvičiště, kde sem udělal asi 3 schyby abych vzápětí zjistil, že se mi z toho tak klepou ruce, že už sem pak neudělal ani žádnou fotku...

Park Bois de la Cambre

Park Bois de la Cambre

V parku je tak jezírko a uprostřed něj ostrov s hospodou - říká se mu Robinsonův ostrov a jezdí na něj přívoz, protože přemostit těch 20m by bylo asi moc drahý..:)

Jezírko s Robinsonovým ostrovem

 Asi trochu zajímavější než pindy o topografii parku, je jeho historie. Na místě tohodle parku totiž v předvečer bitvy u Waterloo nocovali Wellingtonovi vojáci a na jednom prostranství, kterýmu se dneska říká "Palouček Angličanů" hráli kriket.. Někde je tam i pamětní deska, ale tu se mi nepodařilo najít..

Park Bois de la Cambre

 Směrem na jih na park navazuje mnohem větší les Sonian (Forêt de Soignes) na jehož jižním okraji proběhla právě bitva u Waterloo. Jestli bude o víkendu aspoň trochu hezky, tak bych se chtěl podívat i tam.

Cesta do Waterloo

 To bude pro dnešek odemě asi vše.. Zítra už škola je, ale mám hodinu až někdy odpoledne.. Takže to vidim na zevling a dobrej oběd a pak přesun do města na Hogeschool-Universiteit Brussel a první lekci z Economics of Inovation.
Naschle u dalšího blogu... o waflích, Atomiu, čůrajícím panáčkovi a tak...

První dny v Bruselu

Tak v pondělí jsem konečně dorazil do Bruselu, i když sem se na to těšil docela dlouho tak se mi vlastně nakonec nechtělo jet na tak dlouhou dobu pryč, ale to je asi normální...

Cesta se Student Agency byla mnohem lepší, než bych čekal. V autobusech je hodně místa, vlastní obrazovka a velký výběr filmů a seriálů je super. Míň super byla protivná buchta, co dělala hostesku v autobusu a chlapík co seděl vedle mě.. Pro sebe sem si ho přejmenoval na Kennetha Bae (američan zadržovaný v Severní Korei - byl mu fakt podobnej),kterej byl docela tlustej a nebyl schopnej narvat svůj batoh do přihrádky nad sedačkama, protože tam při svých bujných 156cm nemohl dosáhnout. Takže na sedadle pro 2 osoby jsme seděli já, 150 kg Kennethovy mrtvý váhy a jeho batoh. Naštětstí vystoupil po půlnoci v Lucemburku, takže sem měl pak do rána dvojsedačku jen pro sebe a celkem sem se prospal.

Do Bruselu sme dorazili kolem půl šestý ráno a zcela výjimečně zrovna nepršelo... Říkal sem si, že se chvíli projdu po městě a pak si třeba na nádraží koupím něco k snídani a dopoledne se vydám převzít si pokoj. Nápad to byl asi celkem dobrej, ale překazilo mi ho místí bezvadný počasí, který je přibližně jako u nás v listopadu, s tim rozdílem, že u nás prší a sněží a tady jen prší.. a myslím, že to tady tak mají celý rok. Takže poté co sem došel na svý okružní cestě do v nejvzdálenějšího bodu od vlakovýho nádraží spustil se hodně hustý déšť a uvěznil mě pod stříškou domu u poměrně rušný ulice, kde mi jedinou společnost dělali bezdomovci ve vedlejším vchodě a šlapka na protějším chodníku - bezva začátek Brusele...:D

Po asi tři čtvrtě hodiny přestalo chcát a tak sem se vydal pomalu směrem do čtvrti Ixelles, kde bydlím. Ixelles je de facto samostatný město, předměstí Bruselu a já bydlím přibližně v geografickým středu. Můj landlord neboli pan domácí je celkem sympatickej asiat, kterej se o nic moc nestará a myslím, že ani moc nepracuje a jen přes den venčí psíka tady po okolí. Pronajímá mi celkem prostornej čtvercatej pokoj v podkroví se střešním oknem, postelí, křeslem, skříní a několika stolíky, všechno tak zhruba z doby kdy Belgií mašíroval Wehrmacht, ale funkci to plní takže mi je to vlastně jedno.

Z cesty sem byl poměrně unaven a i sem se vlastně nachodil, protože z centra Bruselu "domů" to je asi 4 km, takže první den sem odpoledne odpadl a probudil se až druhý den ráno.. 

Tím se dostávám k vysvětlení jména celýho blogu, který je nejenom metaforický a hlubokomyslný ale zakládá se i na skutečných událostech...

První dva nebo tři dny jsem se ztratil v podstatě ve vteřině kdy sem vylezl z pokoje. a záhadným způsobem se se vynořil na druhý straně Ixelles, aniž bych z mapy později dohledal jak sem se tam ksakru dostal. Z vycházky po okolí za účelem prozkoumání co kde je, kam chodit nakupovat, kde je prádelna a hospoda atp se stal 3hodinový vyčerpávající pochod, jen abych našel aspoň jednu ulici kterou už znám a mohl se další hodinu vracet domů. 

Na jednom ze svých výletů po Ixelles sem narazil taky na jezírka, který, jak sem se dočetl, jsou pozůstatkem po bažinách, který tu byly před masivním osídlením. K vodě se nesmí ani přiblížit, protže je jedovatá od nějaký bakterie, ale kolem vede pěkná cestička na běhání. (Btw: celej Brusel běhá - Gréčo tobě by se tady líbilo, v Královským parku mají cestičky, kde se smí jen běhat - tam já nelezu protože mi často docházejí síly a musel bych jít..:D )

Další zajímavost kterou sem v prvních dnech potkal byla královská jízda - teda myslím že to byla královská jízda- která se projížděla po ulici na který bydlím... před nima jely dvě policejní motorky, který vyháněly auta a za nima jel zametač, kterej v podstatě rozmazával koňský koblihy po asfaltu, takže eště včera smrděla Avenue de la Couronne jako stáje.. Mimochodem to že je Belgie království sem zjistil asi 3 týdny předtím, než sem odjel... (Vždy připraven:D)

Takže prvních několik dní sem se jen potloukal a ztrácel v Ixelles, ale v pátek už sem se vydal do centra protože sme měli Welcome day ve škole. Třídu jsem našel překvapivě snadno, a dokonce sem seznámil s pár lidma se kterýma budu chodit na některý hodiny... Všichni nás vítali, jménem rektora, jménem děkana, jménem školního psychologa, jménem sekretářek atp... rozdávali nám tisíce materiálů a užitečností, hrnkem "I love Brussels" počínaje a magnetem "I love Brussels" konče... Největší radost mi tak udělali dva bloky na poznámky, ale lepší než rezavým špičatým drátem do voka.. 

   

To zabralo celý dopoledne a odpoledne byla prohlídka kampusu a centra Bruselu. Naše průvodkyně byla sice milá, ale uměla spíš francouzky než anglicky, takže prohlídka nebyla až tak dobrá, ale o to lepší byla Welcome party večer, kde byla spousta piva a piva a piva a bylo ho tolik že i já sem se socializoval...:) 

Domů sem dorazil asi v jednu a po cestě sem hezky vystřízlivěl, ale i tak sem se rozhodl sobotu strávit pěkně v pyžamu a polehávat. Zítra je den bez aut, takže je socka zadarmo, tak asi pojedu obhlídnout vzdálenější části velkolepého města Brusel.

Toť ode mě prozatím vše, budu rád za komentáře.. doufám že další příspěvky přidám během příštího týdne – čekejte něco o pivu, Brusleácích, čokoládě, Titinovi a tak…