Věci, který mě na Belgii serou

Omlouvám se za sprostotu už hned v názvu příspěvku, ale nejde to jinak..:)
Tenhle blog sem si trochu šetřil jako takovej vycpávkovej na chvíle kdy zrovna nebudu mít aktuálně o čem psát, abyste si nemysleli, že je to tu jen růžový, dnešní zážitek v knihkupectví ale akceleroval moje rozhodnutí, kdy psát tenhle blog, takže píšu rychle, dokud jsem pln emocí.. a možná, že z toho udělám ještě nějaký pokračování v průběhu semestru... Přeci jenom asi dám Belgii eště šanci mě několikrát nasrat..:)

Každopádně dneska sem si potřeboval koupit učebnici na angličtinu, tak sem šel ráno do školního knihkupectví kde byla obří fronta, tak sem si říkal, že si ji zkusim koupit ve městě, kousek od školy je další pobočka, stejnýho knihkupectví Standaard Boekhandel. Došel sem teda tam a samozřejmě ji neměli a objednávka by zabrala 14 dní, nicméně učebnici potřebuju v pátek, tak sem se rozhodl že si odpoledne vystojím tu frontu ve škole.
Když sem po vyučování v 17:30 dorazil do knihkupectví, fronta byla pořád stejná (mam podezření, že tam stáli i stejný lidi jako dopoledne) ale řek sem si že to hecnu a vystojím, že to přece nemůže trvat dýl než 30 minut.. Předemnou bylo asi 20 lidí a tak 5 v průběhu čekání vzdalo, takže ze začátku se mi zdálo že postupuju docela rychle. Jakmile se ale počet frontustojících ustálil, zjistil sem, že to nebude tak krátkodobá záležitost jak sem si myslel. V knihkupectví kde prodávaj jenom učebnice pracují dvě ženy.. Jedna je extrémě pomalá a druhá pořád telefonuje, obě dvě zřejmě nevědí kde sou který knihy, protože moji učebnici angličitny nakonec hledala celkem na 4 místech a to tam mají všeho všudy osm regálů.. Všechno jim z výše zmíněných důvodů trvá strašlivě dlouho takže učebnici sem dostal do ruky v 18:30 ale zaplatit mi bylo dovoleno až asi v 18:40, takže sem strávil 70 minut čekáním na to abych mohl utrati asi 30 Euro za učebnici... Bezva.
A přibližně takhle to tady chodí ve většině krámů, že nejdřív se prodavačky vypovídají mezi sebou, pak laxně namarkují zboží, vyřídí dva tři telefonáty a pak můžete zaplatit a opustit obchod.

Bohužel nerozumím tomu o čem se baví, tak nemůžu s určitostí říct že se vykecávaj, ale mam takový silný tušení, že jo.. A tím se dostávám k další věci, která mi vadí a tou je dvojjazyčnost. Abych to Honzovi K. a Kátě J. ujasnil definitvně, naposled a pro vždy, tak v Belgii se nemluví Belgicky.. Belgie je dvojjazyčná a mluví se tu francouzsky a nizozemsky (nepřesně holandsky) - eště je tu nějaká německá minorita ale to se mě netýká. Neovládám ani jeden jazyk tak je soužití s tímhle asi trochu náročnější. Názvy ulic sou samozřejmě taky dvojjazyčně, což většinou je OK, Rue du Parlement/Parlementsstraat je třeba v pohodě.. Avenue de la Courone/Kroonlaan si taky člověk asi eště domyslí, ale Rue Montagne aux Herbes Potageres/Warmoesberg je už jiný kafe... S holandštinou bych se asi eště popral ale francouzsky neumím skoro nic, takže vzhledem k tomu že v Brusselu mluví 70% lidí primárně francouzsky je to fakt zážitek.. a do toho sem v pondělí objevil novou kratochvíli a tou je AZERTY klávesnice, tedy francouzký model, kterej má dost písmenek přeházenech, viz níže.. napsat na tomhle heslo je opravdový zážitek. A tečku sem na ní eště ani nenašel..

Taky si zkuste uvědomit, jak vám vadí reklamy na youtube.. a to je doma máme v češtině, tady se mi jich většina přehrává ve francoužštíne, což osobně považuju za jeden z nejodpornějších jazyků na světě a protože mu nerozumím ani slovo, nedokážu mnohdy ani přibližně určit, na co by ta daná reklama měla být, dokud neukážou ve finále produkt.

Dalším zážitkem sou Eura a jejich miliarda drobáků, za který si tady stejně nic nekoupíš, protože v podstatě všechno stojí Euro a víc, takže mam teď v peněžence asi 30ks těch malejch měděnejch sviní a odpočítávat to v krámě, při jejich rychlosti by už mě asi mohlo zabít.
Vůbec Evropská unie je taky něco. Téměř na každým kroku tu narazíte na nějakou její upomínku ať už na chodníku, na skříni v pokoji, na Euromuta místo koňomuta a mamuta a tak podobně. Vrcholem všeho je fakt, že místní katedrála každej večer v půl osmý odbíjí zvonkohrou Beethovenovu Ódu na radost, tedy hymnu EU.

A nakonec, protože Belgičani sou vlastně napůl Francouzi a napůl Holanďani, tedy celkem vyhlášený prasečí národy, tak tu samozřejmě nemají na ulicích konteinery na komunální odpad, ale hází se to v pytlích všecho na ulici...

To bude pro dnešek asi všechno a od zítřka se snad už vrátím k pozitivnímu přístupu vůči mému dočasnému bydlišti. Těšte se na příští blog.. Asi něco o Ardenách, Bruggách, Magrittovi a tak...